English
Logo - Věčná naděje

Trio Ernest, Matouš Pěruška

Zahajovací koncert

17. 02. 2027, 19.30 hod | Tereziánský sál, Břevnovský klášter, Praha 6

KOUPIT VSTUPENKY ZDE

Zahajovací koncert

Trio Ernest (Francie)
Matouš Pěruška – housle

 

Program

Maurice Ravel: Klavírní Trio a moll, M.67
Lili Boulanger: D’un soir triste a D’un matin de printemps
Erich Wolfgang Korngold: Kvartet pro dvoje housle, cello a klavír levou ruku

 

Všechny tři kompozice zahajovacího koncertu se zabývají očekáváním nejisté budoucnosti, ať už osobní, nebo světové. Autoři je psali v době, kdy se nad nimi vznášel přízrak světových válek a smrti, a tvorbou se tak vzpírali bezmoci. Každý z nich k tomu používal originální hudební jazyk, byť s některými podobnostmi – Maurice Ravel i Lili Boulanger působili především v Paříži a z jejich hudby je patrné, že znali cvrkot pařížských ulic, vůni kaváren i nostalgické večery u Seiny. Na E. W. Korngoldovi českého posluchače zaujme, že byl českým rodákem a stal se z něho světoběžník, čerpající inspiraci z různých hudebních kultur.

Francouzsko-švýcarské Trio Ernest vzniklo r. 2019 v Ženevě, Od té doby získalo řadu ocenění a vystupuje na významných evropských koncertních pódiích a festivalech. Bývá spojováno s tvorbou švédské skladatelky Amandy Maier, zabývá se však také interpretací zavedených autorů – Brahmse, Griega, Haydna, Reineckeho, Schumanna. Pojetí se vyznačuje vzácnou kombinací mladistvé energie, svěžích nápadů a kultivovanosti. Ravel se ke Triu Ernest díky vazbě na Švýcarsko a Francii dokonale hodí a rovněž Boulanger a Korngold posluchačům slibují neopakovatelný zážitek, pramenící ze zvláštního porozumění hráčů mladým autorům.

Maurice Ravel, skladatel švýcarsko-španělského původu, jehož rodiče se záhy přestěhovali do Paříže, pracoval s přesností švýcarského výrobce hodinek. Rád se opájel opulentními zvukovými kreacemi, ale přistupoval k nim racionálněji než jeho starší kolega Debussy. Jako každé slavné dílo je i Ravelovo Klavírní trio a moll, M.67 opředené legendami. Jedna z nich praví, že hlavní téma pochytil při pozorování zmrzlinářů tančících fandango ve francouzské baskické obci Saint-Jean-de-Luz. Na Triu z roku 1914 Ravel pracoval dle vlastních slov „s jistotou a jasnozřivostí šílence“, neboť spěchal, aby mohl po vypuknutí první světové války nastoupit do armády. První věta čerpá z baskické taneční formy zortziko, druhá vychází z malajské básnické formy pantoum a její materiál naplňuje i větu třetí v podobě promyšlených kontrapunktických variací. Finále v klavíru obsahuje pozoruhodnou narážku na dobu vzniku, kdy klavír imituje zvuk trubky, symbol vyhlášení války.

Lili Boulanger pocházela z rodu francouzských hudebníků – otec Ernest učil zpěv na Pařížské konzervatoři, matka také zpívala, děda Frédéric vybudoval kariéru violoncellisty, babička Marie-Julie Halligner se prosadila jako mezzosopranistka. Talent Lili projevovala už od dvou let, kdy zpívala písně podle sluchu, a svým rychlým vývojem okolí udivovala i nadále, např. když v roce 1913 jako první žena obdržela prestižní Římskou cenu v oboru skladba. K posledním dokončeným dílům Lili patří diptych z let 1917 a 1918, D‘unsoirtriste (O smutném večeru) a D‘unmatin de printemps (O jarním ránu). Večer zpracovává emoce osamělosti a obav, zatímco Ráno pulzuje živějším charakterem. Nejenom Ravel, nýbrž i Lili rozehrává debussyovské inspirace jazykem sobě vlastním, když nechává v předivu plném hudební symboliky zaznívat neomylně volené harmonie, aby přetavovala bolest z blížící se smrti do nesmrtelného hudebního klenotu. Lili se dožila pouhých dvaceti čtyř let, podobně jako česká skladatelka Vítězslava Kaprálová nebo básník Jiří Wolker, kterým se stala osudnou rovněž tuberkulóza.

Erich Wolfgang Korngold se narodil v Brně, ovšem životní dráha spjatá s válečnými událostmi jej zavedla do Rakouska i Kalifornie. Stejně rozmanitá jako jeho život je jeho skladba Kvartet pro dvoje housle, cello a klavír levou ruku, která jako by vizionářsky předvídala, jakým směrem se dějiny rozběhnou. Skladba poprvé vydaná roku 1930 zní místy velmi scénicky, a tak se zdá přirozené, že Korngold později zúročil svůj talent ve spolupráci s filmovým průmyslem. Pouze podle poslechu by snad nikdo neuvěřil, že dramatický klavírní part vykresluje samotná levá ruka. Specifická instrumentace má svůj důvod: Kvartet původně vznikl pro syna zakladatele Poldi Kladno, klavíristu Paula Wittgensteina, jenž v první světové válce přišel o pravou ruku, ale rozhodl se vzdorovat osudu. Protože je hudba prorockým médiem, má více než dobré předpoklady vyrovnat se s jakoukoliv hrozbou i neštěstím.

 

Webová stránka: www.ernestpianotrio.com
Instagram: ernest_pianotrio
Facebook: Trio Ernest
Diskografie: https://www.ernestpianotrio.com/en/discography/

 

Zůstaňte u hudby naděje i mezi koncerty

Příběhy skladatelů, pozvánky a malé ukázky do vaší schránky 1× měsíčně

* povinné pole

Příběhy Věčné naděje do vaší e-mailové schránky

Přihlašte se k odběru newsletteru

* povinné pole

Záštitu nad 9. ročníkem festivalu Věčná naděje převzali

Velvyslankyně Rakouské republiky, paní Dr. Bettina Kirnbauer
Velvyslankyně Polské republiky, paní Barbara Krystyna Tuge-Erecińska
Velvyslanec Spolkové republiky Německo, pan Peter Matthias Reuss
Starostka městské části Praha 1, paní Terezie Radoměřská

Partneři festivalu

Generální partner

Alefnula

Další partneři

Česko-německý fond budoucnosti
Julius fund
Accolade
CYRRUS
ČEPS, a.s.
Magistrát hlavního města Prahy
PRE
Logo Ministerstvo kultury
Státní fond kultury

Podporovatelé

Innogy
Rakouské kulturní forum
Městská část Praha 1
NFOH (Nadační fond obětem holocaustu)
OSA logo
Partners Bank
Hotel Rott
STORAGE ONE, a.s.
Logo PragoTour

Mediální partneři

Klasika plus logo
Český rozhlas D-dur logo
Logo kudyznudy.cz

Poděkování

členům Klubu podporovatelů
Personal Connect s.r.o.
Koncert dne 2. 2. 2026 se koná za přispění Rakouského kulturního fóra
Rakouské kulturní forum
Koncert dne 7. 3. 2026 se koná za přispění Polského institutu v Praze a ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze a spol. C. Bechstein Pianocentrum Praha
Logo spol. C. Bechstein Pianocentrum PrahaPolský institut PrahaŽidovské muzeum
Koncert dne 23. 3. 2026 se koná za přispění Městské části Praha 8 a ve spolupráci s Nadačním fondem Arnošta Lustiga
Městská část Praha 8Nadační fond Arnošta Lustiga
Koncert dne 12. 4. 2026 se koná za přispění Česko-německého fondu budoucnosti
Česko-německý fond budoucnosti

Přihlašte se k odběru newsletteru

* povinné pole
© Nadační fond Hudba pro Věčnou naději
Šítkova 233/1, 110 00 Praha 1
Kontaktní e-mail:
info@vecnanadeje.org
+420 721 585 178 (Irma Mrázková, ředitelka festivalu)
Zásady ochrany osobních údajů