V rámci projektu Theresienstadt
Oy, Lernen
(text a hudba anonym)
Bente Kahan je herečka, performerka a hudebnice židovského původu. Narodila se v Oslu, herectví studovala v Tel Avivu a New Yorku. První angažmá měla v izraelském národním divadle Habima a v Norském národním divadle.
Její původ (otec byl rabín z Rumunska, který přežil Osvětim, matce se za války podařilo uprchnout do Švédska) ji podnítil ke zkoumání tematiky židovství a holocaustu. Jako autorka monodramat a pásem s hudbou nechává na jevišti ožít jidiš, hebrejštinu i jazyk ladino. V roce 1990 založila v Oslu divadlo Dybbuk, s nímž uvedla například úspěšné projekty Yiddishkayt, Farewell Cracow, Hlasy z Terezína a Home.
Bente Kahan nyní žije ve Wroclawi, kam ji pozvali jako uměleckou ředitelku Židovského kulturního a vzdělávacího centra. V roce 2006 založila nadaci, která usiluje o posílení vzájemného respektu a lidských práv z perspektivy holocaustu. Velkým počinem nadace byla rekonstrukce jediné zachované wroclawské synagogy, dokončená v roce 2010. Za své aktivity obdržela Bente Kahan polský Rytířský kříž a vyznamenání starosty Wroclawi.
K tvorbě Ilse Weber se obrátila na podnět Hanuše Webera, který žije ve Stockholmu. Pořad, který sestavila z písní Ilse Weber a vlastních zhudebnění jejích veršů byl poprvé uveden 18. června 2017 v synagoze ve Zhořelci/Görlitz v Horní Lužici, za přítomnosi Hanuše Webera.
Dirigent Ronen Nissan se narodil v Izraeli. Spolupracoval s Novou operou Vídeň, jako dirigent sboru a Komorního orchestru kostela sv. Štěpána v rakouském Tullnu, s nímž pořádal koncerty duchovních děl J. Haydna, W. A. Mozarta, L. v. Beethovena, J. Brahmse, a jako sbormistr hlavní vídeňské synagogy. V roce 2018 řídil orchestr vídeňských mladých umělců „Ton der Jugend“ na koncertě u příležitosti 70. výročí založení státu Izrael. Vystupoval v Německu, v Rusku, Bulharsku a Polsku, absolvoval koncertní turné v Číně. V České republice hostoval u Filharmonie Bohuslava Martinů. Jeho všestranný repertoár zahrnuje vlastní aranžmá filmové hudby a děl různých autorů, zvláštní pozornost věnuje skladatelům, pronásledovaným nacionálním socialismem.
Polský komorní Orchestr Leopoldinum (NFM orkiestra Leopoldinum) byl založen roku 1978. Název nese podle auly univerzity ve Vratislavi/Wrocławi, vzácné památky barokní architektury, nazvané Leopoldina, již po náročné rekonstrukci roku 2001 orchestr slavnostně otevíral. Repertoár tělesa se v této historické souvislosti původně rovněž orientoval na baroko, postupně se však rozšiřoval o další období, s důrazem na soudobou hudbu. Orchestr si brzy vydobyl mezinárodní uznání. Hostoval v Německu, Belgii, Holandsku, v Lucembursku, ve Francii, pravidelně se účastní hudebních festivalů v Polsku (Varšavský podzim, Velikonoční festival Ludwiga van Beethovena, Wratislavia Cantans, Musica Polonica, Musica Electronica Nova). Nahrávky orchestru získaly řadu ocenění v časopisech Diapason, Fanfare či The Strad. Uvedl několik světových premiér, přímo pro něj zkomponovali díla Heitor Parra a Roxanna Panufnik. Působí jako rezidenční orchestr vratislavského kulturního centra National Forum of Music (NFM).
