Podmínky soutěže:
Odbornou porotou 1. ročníku soutěže je hudební skladatel a kytarista Lukáš Sommer (CZ), hudební skladatel Ľuboš Bernáth (SK), členka správní rady Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději Martina Jankovská (CZ), dramaturg festivalu Věčná naděje Petr Nouzovský (CZ), hudební skladatel Yuval Shaked (IL) a členové Bennewitzova kvarteta (CZ). Vyhlášení výsledků soutěže proběhne jako součást koncertu 7. ročníku Hudebního festivalu Věčná naděje dne 24. 2. 2024 v Praze. Interpretem tohoto koncertu, a tudíž i výsledné skladby, bude Bennewitzovo kvarteto.
Ceny pro výherce:
Notový záznam skladby spolu s elektronickou nahrávkou (MP3/WAV), zašlete společně se jménem a Vaším kontaktem (e-mail a mobilní telefon) v elektronické podobě do 31. 12. 2023 23:59 na e-mailovou adresu irma.mrazkova@vecnanadeje.org. Z důvodu objektivního hodnocení prosíme o nepodepisování notového materiálu. Tento bude označen číselnou kombinací související s datem zaslání.
O soutěžním tématu věčné naděje
Naděje je mimořádně zajímavá substance: nezměřitelná a neuchopitelná, ale nesmírně potřebná, samozřejmě zejména ve chvílích, kdy hrozí, že ji začneme ztrácet. Podobně jako lásku, i naději můžeme dávat druhým, aniž bychom ji měli sami pro sebe, a naopak: můžeme ji mít i tehdy, když už reálně prakticky neexistuje. Ne náhodou Dante Alighieri v Božské komedii umístil nad vstup do pekla nápis „Zanechte naděje, kdo vstupujete“, protože vědomí, že veškeré strachy, muka, bolesti jsou navždy a není naděje na změnu a záchranu, je horší než smrt samotná. I v jiném pekle – tady na zemi – pracovali se substancí naděje: nad vstup do koncentračního tábora v Osvětimi nechali nacisté ukovat nápis „Arbeitmachtfrei“„Práce osvobozuje“. Rudolf Vrba, jeden z nemnohých, kterým se z Osvětimi podařilo uprchnout a předat zprávu o zvěrstvech tam páchaných, ve své pozdější knize vzpomínal, jak blahodárně na něj ta tři slova zapůsobila: chtějí práci, mají ji mít, snad to tedy nebude tak zlé – myslel si. Dostal prý tehdy po úmorné cestě do neznáma příliv energie – protože se mu dostalo n a d ě j e. Samozřejmě falešné naděje, ale on a tisíce dalších po něm, kteří prošli onou branou, se jí drželi, protože člověk zkrátka naději potřebuje. A tak je úžasné a příznačné, že nadační fond a festival založené panem Jiřím Polákem nesou název Věčná naděje. Připomínají primárně tzv. terezínské autory a další skladatele a jejich díla vzniklá v časech nesvobodných a nedobrých. Festival jim dává naději, že nebudou zapomenuti a že se třeba z jejich utrpení dokážeme poučit. Snad ano: opravdu se zdá, že jména autorů, kteří měli být umlčeni, se i díky Věčné naději daří připomínat a oživovat, protože se nabízí stále více možností slyšet hudbu takového Pavla Haase, Gideona Kleina, Hanse Krásy, Viktora Ullmana… a to i mimo festivalová pódia. To je dobrá a nadějná zpráva. Měli bychom si přát vedle toho obligátního zdraví častěji právě naději a více naděje, protože do jakýchkoli do časů, kdy se z jakýchkoli důvodů smráká v duši, je jí potřeba jako soli. Na shledanou na některém z koncertů festivalu, který na to nezapomíná, festivalu Věčná naděje.
Eva Hazdrová Kopecká, muzikoložka
Bennewitzovo kvarteto
Bennewitzovo kvarteto je v mezinárodním měřítku špičkovým komorním souborem, což dokládají nejen vítězství ve dvou prestižních soutěžích – v Ósace v roce 2005 a Prémio Paolo Borciani v Itálii v roce 2008, ale i pochvalné hlasy kritiky. Již v roce 2006 německý Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal: “...obdivuhodná byla vedle zřetelné strukturace hudby zvukově krásná tónomalba a intonační čistota provedení. Jen velmi zřídka člověk zažije takto umně a efektně znějící harmonie...Veliké umění.“ Také na domácí scéně získal soubor mnohá ocenění. V roce 2004 bylo Bennewitzovo kvarteto vyhlášeno laureátem Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii a v roce 2019 soubor převzal cenu Classic Prague Awards za nejlepší komorní výkon roku.
Kvarteto pravidelně koncertuje na významných českých i zahraničních podiích (Wigmore Hall Londýn, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, The Frick Collection New York, Seoul Art Center, Rudolfinum a dalších) a vystupuje také na festivalech Salzburger Festspiele, Luzerne Festival, Rheingau Musik Festival, Kammermusikfest Lockenhaus, Dvořákova Praha a Pražské jaro. Soubor navázal uměleckou spolupráci s vynikajícími umělci jako Alexander Melnikov, Vadim Gluzman, Jean Yves Thibaudet, Krzysztof Chorzelski, Danjulo Ishizaka, Pietro de Maria a dalšími.
Vedle bohatého hudebního projevu se kvarteto prezentuje ojedinělým výběrem repertoáru. V roce 2012 a 2015 provedlo v jediném večeru kompletní šestici Bartókových kvartetů na festivalu Maggio Musicale Fiorentino a ve švédské Uppsale. V lednu roku 2014 v berlínském Konzerthausu uvedlo ve světové premiéře skladbu Slavomíra Hořínky Songs of Immigrants. U společnosti Supraphon vydalo v roce 2019 nahrávku se skladbami židovských perzekvovaných autorů (V. Ullmann, H. Krása, E. Schulhoff a P. Haas).
V sezóně 2022/23 bude Bennewitzovo kvarteto opět hostovat v hamburské Laeiszhalle, vystoupí na koncertech na Mozartfestu ve Würzurgu, v londýnské Wigmore Hall a mnoha dalších místech. Soubor bude reprezentovat Českou republiku v Madridu na slavnostním zakončení českého předsednictví rady EU. V roce 2022 se zúčastní kompletního provedení cyklu šesti Bartókových kvartetů v belgickém Leuven a na festivalu Dvořákova Praha 2023 bude pokračovat v několikaletém projektu kompletního provedení smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Během svého turné v USA se soubor vrátí do Clevelandu a Washingtonu a bude debutovat v Bostonu. V současné době soubor připravuje vydání nového CD s díly Josepha Haydna.
Ľuboš Bernáth (Slovensko)
Narodil sa 8. 11. 1977 v Nových Zámkoch. Po absolvovaní základnej školy, v rokoch 1992-96 navštevoval Gymnázium v Nových Zámkoch. V tomto období navštevoval ZUŠ v Nových Zámkoch, kde študoval hru na klavíri, hru na akordeóne a hru na husliach. Po vykonaní maturitnej skúšky pokračoval v štúdiu na Štátnom konzervatóriu v Bratislave, kde navštevoval odbor skladby u Mgr. art. Stanislava Hochela. Po troch rokoch štúdia a po vykonaní maturitnej skúšky v roku 2001 sa stal poslucháčom VŠMU v Bratislave v odbore skladba v triede doc. Jevgenija Iršaia. Od roku 2006 po úspešnom ukončení štúdia, pôsobil do roku 2009 ako doktorand na katedre teórie hudobného umenia VŠMU pod vedením Mgr. art. Ladislava Kačica, v rámci ktorého zároveň vykonával aj pedagogickú činnosť. V roku 2009 úspešne obhájil dizertačnú a ukončil doktorandské štúdium.Od roku 1999 do 2010 aktívne pôsobil na SZUŠ Gabriela Rovňáka, kde vyučoval kompozíciu, hudobnú teóriu, dejiny hudby, sluchovú analýzu a hru na klávesových nástrojoch. Od roku 2008 pôsobí na Štátnom konzervatóriu v Bratislave ako pedagóg skladby a teoretických predmetov. V súčasnosti tiež pôsobí pedagogicky na katedre hudobnej teórie na VŠMU v Bratislave, kde vyučuje hudobnú analýzu, kontrapunkt a harmóniu. Popri pedagogickej činnosti sa ako skladateľ a dirigent zúčastňuje mnohých domácich a zahraničných hudobných festivalov ako napr. Nová slovenská hudba, Melos Ethos, Orfeus a. i. V roku 2012 stál pri zrode nového mládežníckeho orchestra pri VŠMU Ensemble Spectrum ako umelecký garant. Od roku 2013 pôsobí vo funkcii podpredsedu Spolku slovenských skladateľov a zároveň sa stáva aktívnym členom Rady KBS pre vedu, vzdelanie a kultúru.
Martina Jankovská se věnuje od roku 2020 vedení festivalu Věčná naděje, které převzala po jeho zakladateli Jiřím Polákovi (+ 2021). Je členkou správní rady Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději. Vlastní profesí advokátka, od roku 2014 působí ve vlastní kanceláři pod značkou ExIure, dříve pracovala v mezinárodních advokátních kancelářích v Brně a v Praze. Umění, ať už hudební, výtvarné či dramatické jsou pro ni neoddělitelnou součástí tvorby a vnímání krásy v životě sloužící k povznášení lidského ducha.
Petra Nouzovského, který se řadí mezi nejlepší evropské violoncellisty své generace, můžeme slyšet na mnoha prestižních pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Rachmaninův sál v Moskvě, Herkules Saal v Mnichově). Jeho hra je hodnocena superlativně pro svou svrchovanou technickou noblesu kloubící se s originální hudebně tektonickou výstavbou jím interpretovaných skladeb.V průběhu minulých sezón se Nouzovský představil na mnoha orchestrálních a recitálových koncertech v Evropě, Severní Americe a Asii. V minulé sezóně vystoupil společně s Nagoya Philharmonic, PKF-Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Českým filharmonickým sborem Brno nebo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy. V minulých sezónách se dále představil v Německu, Číně, Japonsku, New Yorku, Estonsku, Polsku, a to v recitálech, komorních koncertech, nebo za doprovodu orchestrů (Krakow Philharmonic, Philharmonie Südwestfalen, Slovenská filharmonie). V roce 2024 absolvuje Petr Nouzovský první orchestrální turné v Jižní Koreji, turné v Japonsku a Číně. Petr Nouzovský je dramaturgem Hudebního festivalu Věčná naděje.
Yuval Shaked je izraelský skladatel a muzikolog. Studoval na Rubinově hudební akademii na univerzitě v Tel Avivu a v letech 1981 - 1984 u Mauricia Kagela na Musikhochschule Köln. V letech 1985 - 2005 přednášel na Kibbutzim College v Tel Avivu a v letech 2000 - 2023 na Haifské univerzitě (2011-15 vedoucí katedry hudby; 2016-2020 vedoucí umělecké školy). V letech 1990-96 působil jako redaktor publikací Izraelského hudebního institutu a v letech 2000-08 vedl Feher Jewish Music Center při Muzeu diaspory v Tel Avivu. V letech 2010, 2012 a 2014 byl lektorem Mezinárodních letních kurzů nové hudby v Darmstadtu. Produkoval řadu koncertů a nahrávek. Jeho texty byly publikovány v několika časopisech, knihách a lexikonech. Jeho skladby byly hojně uváděny na renomovaných festivalech.
Lukáš Sommer je jednou z předních osobností současné generace mladých skladatelů. Od roku 1998 studoval na Konzervatoři v Českých Budějovicích kytaru u prof. Vilmy Manové a skladbu u prof. Jiřího Churáčka. V roce 2003 studoval jeden rok na Pražské konzervatoři u profesora Věroslava Neumanna. V roce 2009 absolvoval Akademii múzických umění, kde studoval skladbu u profesora Ivana Kurze.Je autorem více než padesáti opusů různého žánru. Kromě orchestrální hudby (např. Kantáta Trny v závoji, Koncert pro harfu a orchestr, Monolit pro dechový orchestr a bicí nástroje, Koncert pro orchestr a další) se Sommer zaměřuje na komorní hudbu (např. Dva smyčcové kvartety, Klavírní trio „Xcape“, Labyrint – Sonáta pro cembalo, Cikána a Odyseu). Další linií Sommerovy tvorby je vokální hudba – často využívající texty současných básníků (např. cyklus písní Headland, Floating Island, melodrama Nikdo mě dlouho nepohladil, Song of the Gallows, ABC). Zvláštní místo mezi jeho díly zaujímá opera Ela, Hela a Stop, libreto hry Václava Havla. Skládá také díla pro děti, konkrétně dětskou operu Herkules a muzikál Sindibad. Jeho hudbu interpretovali Sir Nicolas Daniel, Carlo Jans, Jana Boušková, Vilém Veverka, Pavel Šporcl, Jan Mikušek, Sebastien Bagnout, Jan Kučera, Sednunum Orchestra, Bremerhaven Orchestra, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražský filharmonický sbor a ostatní. Kromě pravidelného vystupování na domácí scéně vystupoval se svou hudbou ve více než 15 zemích.
