Rudolf Friml: Písně Závišovy, op. 1 (17')
Viktor Ullmann: Smyčcový kvartet č. 3, op. 46 (13')
Erwin Schulhoff: 5 kusů pro smyčcové kvarteto (14')
Pavel Haas: Fata Morgana, op. 6 (35')
Vítězná skladba skladatelské soutěže (10')
Rakousko-polský tenor Jan Petryka je všestranný koncertní a oratorní zpěvák. Klíčovou součástí jeho umění je hudba baroka, pravidelně spolupracuje se specializovanými mezinárodně uznávanými soubory. Jako interpret písní s úspěchem debutoval s několika schubertovskými programy na Oxfordském mezinárodním pěveckém festivalu. Na operní scéně vytvořil roli Tamina v Mozartově Kouzelné flétně v Lyonu, v Divadle na Vídeňce zpíval tenorový part v Schubertově oratoriu Lazarus, ve Varšavě v Händelově opeře Ariodante. V Národním divadle v Praze debutoval roku 2018 jako Nováček v opeře Billy Budd Benjamina Brittena, dále se objevil jako Don Ottavio v Mozartově Donu Giovannim s Izraelským komorním orchestrem a jako Jaquino v Beethovenově Fideliovi na festivalu Styriarte ve Štýrském Hradci. Mezi vrcholy pěvcovy kariéry patří debut na festivalu Schubertiade ve Schwarzenbergu v rakouském Vorarlbergu za doprovodu Sira Andráse Schiffa, několik evropských turné s Thomasem Hengelbrockem a sborem Balthasar Neumann Choir & Ensemble, koncertní provedení opery Proces Gottfrieda von Einema ve Vídni. Vystoupil také s Pěveckou akademií Curych jako Evangelista v Bachových Matoušových pašijích v Lucernu a ve Vánočním oratoriu téhož skladatele ve vídeňském Hudebním spolku. Jan Petryka úspěšně debutoval na Salcburském festivalu jako Jacob v dětské opeře Zlato! od Leonarda Everse, tamtéž účinkoval také v koncertních provedeních Straussova Capriccia pod taktovkou Christiana Thielemanna. Na salcburském Svatodušním festivalu ztvárnil tenorový part v Mozartově Mši c moll. K jeho operním rolím patří Brenner v Lortzingově Zbrojíři a Endimione v Dianině stromu Martína y Soler (obojí Divadlo na Vídeňce), uvádí řadu písňových recitálů (Schubertiade Hohenems, koncerty v Regensburgu, v Barceloně na festivalu Heidelberské jaro). Jan Petryka absolvoval evropské turné s Jordim Savallem a jeho souborem Le Concert des Nations jako Evangelista v Bachových Janových pašijích a na Bachově festivalu v Lipsku zpíval v provedení Bachových Matoušových pašijí se souborem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse. S curyšskou Pěveckou akademií nedávno vystoupil v Brucknerově Mši f moll a jako Evangelista v Bachových Janových pašijích vystoupí zanedlouho také v Opeře Curych. Mezi další projekty v aktuální sezóně patří Haydnova Mše C dur (Missa in tempore belli) ve vídeňském Hudebním spolku a oratorium Stvoření téhož skladatele s Orchestre d'Auvergne, opera Trofoniova jeskyně Antonia Salieriho na Dnech staré hudby v Herne a také tenorový part oratoriu Kniha sedmi pečetí Franze Schmidta na Bratislavském hudebním festivalu.
Johanna Haniková
je absolventka Akademie múzických umění v Praze a laureátka mezinárodních soutěží, je prezidentkou IPASA (International Performing Arts Support Association) a uměleckou ředitelkou Písňové akademie a hudebního festivalu ve Žďáru nad Sázavou. Klavír studovala u Ivana Klánského, na Vysoké hudební škole v Drážďanech u Arkadiho Zenzipera a na Soukromé hudební a umělecké univerzitě města Vídně u Ralfa Heibera. Její hudební výraz zásadně ovlivnila spolupráce s Giuseppem Ravìm a jeho metodou „Respiro e Movimento“, založené na systematickém rozvíjení dovedností. Od března 2025 vyučuje Johanna Haniková na Soukromé univerzitě Antona Brucknera v Linci a v Ústavu pro zpěv a hudební divadlo ve Vídni. Jako sólistka pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry (Prague Philharmonia, Pražští komorní sólisté, Orchestr Národního divadla, Filharmonie Bohuslava Martinů, Janáčkova filharmonie Ostrava aj.), vystupuje na hudebních festivalech (Pražské jaro, Festival Antonína Dvořáka v Příbrami, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Mahlerova Jihlava, Hudební podzim Como, Hudební dny Bruna Waltera), ve vídeňském Hudebním spolku a Ehrbarově paláci aj. V oblasti komorní hudby tvoří klavírní duo se svou sestrou, houslistkou Miriam Magdalenou Hanikovou. Je také zakládající členkou Mucha Tria spolu s houslistkou Ludmilou Pavlovou a klarinetistkou Annou Paulovou, s nimiž působí na hudební scéně již deset let. Její diskografie zahrnuje mimo jiné nahrávky skladeb Leoše Janáčka se sólistou Národního divadla a Státní opery Praha Ivem Hrachovcem (RADIOSERVIS 2014), nedokončenou Romanci e moll L. van Beethovena pro vydavatelství NAXOS (2020) a sólové CD s díly L. v. Beethovena, S. Rachmaninova, B. Smetany, L. Janáčka a Adama Skoumala.
Ineo Quartet
Latinské sloveso „ineo“, které si soubor zvolil jako název, znamená vstupuji, také vcházím či začínám. Kvarteto Ineo bylo založeno roku 2022 na Univerzitě hudby a divadelních umění ve Vídni. Obě houslistky byly zakládajícími členkami čistě dámského souboru rusko-rumunsko-řeckého složení Selini Quartet, který roku 2021 získal dělenou 3. cenu v interpretační soutěži Pražského jara. Soubor se roku 2022 rozešel a s novým obsazením violy a violoncella ve smyslu zvoleného názvu Ineo byl dán počátek nynějšího ansámblu. Soubor vystupoval kromě Rakouska ve Francii (Paříž, Melun), ve Švýcarsku, v Itálii aj., je členem komorních hudebních asociací Le Dimore del Quartetto, ECMA a ProQuartet.V současné době lze jmenovat koncerty v Linci, ve Štýrském Hradci a ve Feldkirchu a v lednu tohoto roku uskutečněnou prezentaci nového CD v Centru Arnolda Schönberga ve Vídni; CD mimo jiné obsahuje souboru věnovaný Smyčcový kvartet č. 3 rakouského skladatele Richarda Dünsera. V současné době je Ineo Quartet rezidenčním souborem na Hudební škole Královny Sofie v Madridu.
Španělská synagoga se nachází v pražském Josefově a je součástí Židovského muzea. Stavba byla dokončena v roce 1868 na místě původní Staré školy, jedné z nejstarších modliteben v této části města. Autory projektu byli architekti Josef Niklas a Jan Bělský.
Budova byla postavena v maurském stylu (mudéjarském), který kombinuje prvky islámské a evropské architektury. Interiéry synagogy jsou bohatě zdobené a současně nabízejí výbornou akustiku, díky čemuž se zde pravidelně konají koncerty.
Součástí synagogy je stálá expozice Židovského muzea, která sleduje historii Židů v českých zemích od josefínských reforem až po poválečné období, s důrazem na holocaust a osudy lidí z terezínského ghetta. Dnes synagoga slouží jako kulturní prostor pro koncerty a další akce, kde se propojuje historie, architektura a hudba.
