V druhém ročníku časopisu Die Welt, založeného předním představitelem sionistického hnutí Theodorem Herzlem ve Vídni, vyšla roku 1898 povídka Heinricha York-Steinera Mendele Lohengrin s podtitulem „Příběh jednoho muzikanta“. Povídka byla zveřejněna v rubrice „Fejeton“ na tři pokračování:
Mladý klezmer Mendele z vesničky Martindorf si z těžce vydělaných peněz naspoří a splní si sen – navštíví císařské město Vídeň a Dvorní operu. Jeho tamní zážitek pro něj znamená zlom. Nejen, že vůbec poprvé v životě slyšel operu, ale tóny Wagnerova Lohengrina, který byl právě na programu, mu otevřely zcela nový svět hudby. Nikdy už nechce hrát ani slyšet jinou hudbu než Wagnerovu. Jeho nadšení mu však doma v Martinsdorfu vyslouží jen posměch a přezdívku „Mendele Lohengrin“. Jiný mládenec z téže vsi, jenž už do moderního světa nahlédl o něco víc, Mendeleho nadšení pro Wagnera zvrátí. Poučí ho, že Richard Wagner nenáviděl Židy, dokonce o tom napsal knihu. Mendele si Wagnerův spis přečte a svůj nástroj – svou „basetl“– zničí. Povídka končí slovy: „A když se v Martinsdorfu zeptáte, proč už tam není židovská muzika, odpověď zní: Za to může Mendele Lohengrin.“
Daniel Grossmann
Dirigent Daniel Grossmann se soustavně věnuje židovské kultuře a jejímu místu v obecném povědomí. Z tohoto důvodu založil roku 2005 Jewish Chamber Orchestra Munich, jenž se během uplynulých let stal mezinárodně uznávaným tělesem a jeho projekty zaujímají významné místo v hudebním životě. Daniel Grossmann pochází z maďarské židovské rodiny, narodil se roku 1978 v Mnichově. Jeho učiteli dirigování byli Hans-Rudolf Zöbeley v Mnichově, Scott Bergeson v New Yorku a Ervil Lukács na Lisztově hudební akademii v Budapešti. Grossmann se zaměřuje na projekty, v nichž kombinuje hudbu uplynulých období s aktuálními podněty. Jeho diskografie obsahuje díla Felixe Mendelssohna a jeho sestry Fanny Hensel, Alexandra Zemlinského, Viktora Ullmanna, Paula Ben-Haima, Marc Neikruga, ale také Iannise Xenakise, Johna Cage i Ludwiga van Beethovena. Za jeho práci mu bavorské Ministerstvo vědy, bádání a umění udělilo vyznamenání „Pro meritis scientiae et litterarum“.
Jewish Chamber Orchestra Munich (JCOM)
Orchestr se považuje za židovský hlas současnosti a hledá nekonvenční cesty, jak zpřístupnit židovskou kulturu současnosti. Absolvoval turné po Izraeli, východní Evropě, Skandinávii, Severní Americe a Číně aj. a jako reprezentant židovské kultury působí po celém Německu. Členové orchestru pocházejí z více než dvaceti zemí, jsou židovského i nežidovského původu. Ve svých programech orchestr připomíná zapomenuté židovské skladatele a naplňuje někdejší místa židovského života živou kulturou. Objednává také nová díla od mladých skladatelů a udržuje dlouhodobou spolupráci s významnými mnichovskými kulturními institucemi, jako je Bavorská státní opera, Muzeum Villa Stuck a Münchner Kammerspiele. Profil orchestru doplňuje rozmanitý vzdělávací a osvětový program, včetně platformy „Hudba v koncentračním táboře Terezín“, která byla realizována v rámci programu Německé spolkové kulturní nadace a nabízí zájemcům vhled do životních podmínek a kulturních aktivit v koncentračním táboře. Nahrávky JCOM obsahují díla Fanny Hensel a Felixe Mendelssohna, Paula Ben-Haima, Johna Cage, Mieczysława Weinberga, nejnověji CD nazvané „Jewish Vienna“ aj. Od roku 2020 JCOM také prezentuje různá díla židovských skladatelů v profesionálních audio a video nahrávkách online na svém kanálu YouTube.
Ethel Merhaut
Rakouská zpěvačka a herečka Ethel Merhaut se oddaně upsala repertoáru první poloviny 20. století. Základ klasického zpěvu, který vystudovala ve Vídni, tak spojuje s prvky jazzu, swingu, šansonu a herectvím. Její nejnovější album Here & There je věnováno hudebnímu dialogu mezi Evropou a americkým exilem, je to „vášnivá obhajoba hudby uplynulé éry, která má přesto tolik co říci o naší současnosti“, zní charakteristika nahrávky. Ethel Merhaut vystupuje v kabaretu, v revuích a v jazzových klubech, její hudebně-literární večer je věnován polozapomenutým autorkám Else Feldmann, Else Lasker-Schüler a Vicki Baum, připomíná také například kariéry Gitty Alpar či Marthy Eggerth jako poctu minulým dobám, aniž by jmenované umělkyně imitovala. Ethel Merhaut vystupuje rovněž v koncertních sálech a na renomovaných festivalech jako na festivalu v Rheingau či festivalu Kurta Weilla. Spolu se švýcarským hercem Stefenem Merkim a Jewish Chamber Orchestra Munich je protagonistkou singspielu Mendele Lohengrin, v němž interpretuje repertoár jidiš písní.
Jeruzalémská synagoga byla postavena v letech 1905–1906, návrh vytvořil architekt Wilhelm Stiassny. Původně nesla název „Jubilejní chrám císaře Františka Josefa I.“, připomínající 50. výročí jeho vlády, ale po první světové válce se ujalo pojmenování podle ulice, na které stojí.
Synagoga kombinuje pseudomaurské architektonické linie s výzdobou ve stylu vídeňské secese. Interiér vyniká bohatými malbami, vitrážemi a výraznými oblouky, které dodávají prostoru monumentální, přitom elegantní výraz. Po rozsáhlé obnově od 90. let získala zpět svůj původní vzhled a je dnes plně přístupná veřejnosti.
Vedle bohoslužeb slouží Jeruzalémská synagoga také jako kulturní a výstavní prostor. Uvnitř se konají koncerty, přednášky, komentované prohlídky nebo výstavy. Expozice dokumentuje historii a život židovské komunity v Praze, včetně období po druhé světové válce, a prostřednictvím fotografií, dokumentů a dalších materiálů umožňuje návštěvníkům nahlédnout do kulturní a společenské minulosti města.
Synagoga je otevřená veřejnosti, což umožňuje nejen obdivovat architekturu a výzdobu, ale také poznat kulturní a historický význam tohoto prostoru, který je dnes živým místem setkávání, hudby a výtvarného umění.
