Ludmila Pavlová – housle
Martin Cába – kytara
Martin Šulc – akordeon
Petra Zábrodská – přednes
Z pohádky do pohádky
„Kdyby Václav Trojan vycestoval do Ameriky, byl by dnes slavným skladatelem filmových melodií, jako John Williams nebo Hans Zimmer”. Takto popisují tvorbu Václava Trojana přední čeští umělci. Václav Trojan úzce spolupracoval s loutkářem a filmovým režisérem Jiřím Trnkou na loutkových filmech, jako například Císařův slavík, Princ Bajaja, či Sen noci svatojánské… Václav Trojan si oblíbil akordeon a dodnes jeho skladby patří k nejcennějším pokladům světové akordeonové hudby. Trojan se pokusil spojit tři naprosto nesourodé nástroje – kytaru, akordeon a housle a tehdejší přední interprety těchto nástrojů – Milana Zelenku, Milana Bláhu a Alexeje Mádle. Na základě zdařilého pokusu interpretovali tito umělci Trojanovy skladby na EXPU 58 v Bruselu. Mnozí čeští skladatelé pak svá díla věnovali právě tomuto uskupení. Během tohoto koncertu zazní dvě z Trojanových pohádkových svit – Princ Bajaja a Císařův slavík.
Program:
Václav Trojan – Princ Bajaja
Smutné království
Bajaja odjíždí vysvobodit princeznu
Tobě zpívám, nešťastná princezno
Rytířské hry
Na hradě královském
Smutek princezny
Vítání hostů
Kejklíři a šaškové
Bajajův boj s drakem a šťastné osvobození princezny
Přestávka
Václav Trojan – Císařův slavík
Vyprávění pohádky
Čínskou krajinou
Slavíkův koncert
Čínská pošta
Císařovy labutě
Obřad oblékání
Císařův pochod
Slavík automatický
Císař onemocní
Císařovo uzdravení a zmoudření
Václav Trojan vždy dokázal vyprávět hudbou příběh a tento dar výtečně uplatnil v hudbě pro kreslené a loutkové filmy, především ve spolupráci s Jiřím Trnkou. Film Císařův slavík z roku 1948 na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena byl jedním z prvních Trnkových celovečerních loutkových filmů; na scénáři spolupracovali také Jiří Brdečka a Vítězslav Nezval, který napsal úvodní text. Ten nakonec použit nebyl, pro francouzskou distribuci byl však snímek doplněn komentářem Jeana Cocteaua, a rovněž v anglické verzi byl uplatněn komentář, jehož autorkou byla Phyllis McGinley. Film získal řadu mezinárodních ocenění, na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, v New Yorku, dále ceny americké filmové rady a francouzských filmových kritiků a další. Film nebyl pouhou dramatizací a vizualizací Andersenovy pohádky, děj byl přenesen do (tehdejší) současnosti a postavil proti sobě civilní svět a dětský sen.
Film na motivy pohádky Boženy Němcové Princ Bajaja byl natočen roku 1950, opět se na scénáři kromě Jiřího Trnky podíleli další autoři a verši přispěl Vítězslav Nezval. Rovněž tento film sbíral četná ocenění, už v roce vzniku získal Cenu filmové kritiky a Cenu za nejlepší dlouhý loutkový film na V. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, o čtyři roky později byl oceněn na filmovém festivalu v Locarnu udělením Zlatého geparda.
Václav Trojan mnohou svou filmovou hudbu upravil do podoby orchestrálních suit, které se uváděly a uvádějí koncertně. Měl ve velké oblibě akordeon a nebylo jistě příliš obtížné ho získat k úpravě hudby pro filmy Jiřího Trnky také pro komorní obsazení. Obohatil jimi repertoár pro Trio pro musica moderna, soubor nezvyklé nástrojové kombinace, založený roku 1977 v obsazení housle (Alexej Mádle), kytara (Milan Zelenka) a akordeon (Ladislav Kníže, později Milan Bláha).
Ludmila Pavlová je trojnásobnou vítězkou soutěže Mezinárodní houslové soutěže Josefa Muziky v Nové Pace. Ve 13 letech debutovala v pražském Rudolfinu s Josefem Sukem v rámci cyklu koncertů „Josef Suk uvádí mladé talenty“ a rok poté provedla Mendelssohnův Koncert pro housle a orchestr e-moll ve Spojených arabských emirátech. V r. 2014 se stala vítězkou Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích. Jakožto stipendistka Dvořákovy společnosti v Londýně debutovala roku 2018 ve Velké Británii. V roce 2018 se stala absolutní vítězkou Mezinárodní houslové soutěže k poctě Váši Příhody „Nové evropské talenty“ a laureátkou soutěže Bohuslava Martinů s Cenou za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a Cenou Nadace Jaroslava a Zorky Zichových. V červnu 2019 získala zlatou medaili na 4th Manhattan International Music Competition. Ludmila Pavlová vedla v rámci doktorátu na Akademii múzických umění v Praze výzkum na téma relaxační techniky pro houslisty a jejího využití v interpretaci hudby 20. a 21. století. Od roku 2023 své zkušenosti a výsledky uplatňuje na AMU jako pedagog. Roku 2016 založila festival Podkrkonošské hudební léto a je jeho uměleckou ředitelkou. Od roku 2023 je koncertní mistryní a současně dirigentkou Pražského komorního orchestru.
Martin Cába získal roku 2018 1. cenu v soutěži Grand Prix na Mezinárodní kytarové soutěži v Bratislavě (Slovensko), úspěchy sklidil také na Mezinárodní bienále kytarové interpretační soutěži v Kutné Hoře, Forum Gitarre Wien (Rakousko) a Budapest International Guitar Competition (Maďarsko). Zúčastnil se kurzů u světově proslulých kytaristů, absolvoval magisterské studium na Akademii múzických umění v Praze u Petra Saidla a Pavla Steidla. V současné době pokračuje v doktorandském studiu, v němž se zaměřuje na kytarovou tvorbu české skladatelky 20. století Jany Obrovské. Jeho cílem je propagovat českou kytarovou hudbu 20. století v kontextu světové hudební literatury. Martin Cába spolupracuje s významnými umělci a soubory jako jsou Plzeňská filharmonie, Apollon Quartet, Consortium musicum a komorní soubor Barocco sempre giovane. Pedagogicky působí na Základní umělecké škole Jižní Město a na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Od roku 2016 tvoří s manželkou Eliškou kytarové Duo Mareli.
Martin Šulc se v roce 2011 úspěšně zúčastnil národní soutěže základních uměleckých škol. Získal ocenění Talent Jihočeského kraje za rok 2013 a následovaly ceny z mezinárodních soutěží u nás i v zahraničí. V roce 2017 nastoupil na Pražskou konzervatoř, dalšího roku získal 1. cenu na Mezinárodních akordeonových dnech v Praze. Zvítězil také v mezinárodní soutěži v portugalské Alcobaça a dostal se do finále celosvětových soutěží v Shenzhenu (Čína) a v Castelfidardo (Itálie). Mimořádným úspěchem bylo získání Gold Awards v rámci Mezinárodní akordeonové videosoutěže na Novém Zélandu. Roku 2020 se po úspěšném castingu pořádaným Českou televizí dostal do finále televizního soutěžního pořadu Virtuosos V4+ v Budapešti, kde získal 1. cenu. Studium na Pražské konzervatoři uzavřel roku 2023 a téhož roku se stal trojnásobným vítězem ve své kategorii na Národní akordeonové soutěži v Dobřanech s nominací na celosvětovou akordeonovou soutěž CMA. Reprezentoval Českou republiku na celosvětové výběrové soutěži Società Umanitaria v Miláně, kde se dostal do semifinále. Úspěchy Martinu Šulcovi dopomohly k získání stipendia nadace VIZE 97 a otevřely mu cestu na velká pódia a ke spolupráci s předními českými hudebníky.
Petra Zábrodská je studentkou hudebně dramatického oboru na Pražské konzervatoři. Od dětství prokazovala všestrannost, věnuje se zpěvu, divadlu, filmu i dabingu. V současné době hraje v muzikálu Zlatovláska v Hudebním divadle Karlín a v Divadle Na Rejdišti v různých inscenacích. Zahrála si v několika studentských filmech i v televizních seriálech. Získala cenu Herecké asociace (Cenu Vladimíra Justla) a stala se laureátkou jubilejního 60. ročníku soutěže Poděbradské dny poezie v 1. kategorii.
Václav Trojan (1907–1983) studoval kompozici u Jaroslava Křičky, Josefa Suka a Vítězslava Nováka, absolvoval též kurzy Aloise Háby a Erwina Schulhoffa. Byl autorem řady scénických hudeb k činohrám, pro inscenace pražského Národního divadla vytvořil například hudbu k veselohře Václava Klimenta Klicpery Zlý jelen, k Lucerně Aloise Jiráska, či k Srpnové neděli Fráni Šrámka, hudbu k hraným filmům Byl jednou jeden král či Poslední růže od Casanovy. Proslul spoluprací s filmem, zejména hudbou k animovaným filmům Jiřího Trnky. První Trojanovou spoluprací s Trnkou byla kreslená pohádka Jak dědek zasadil řepu. Poté, co Jiří Trnka založil Studio loutkového filmu, vytvořil Václav Trojan roku 1948 hudbu k jeho prvnímu celovečernímu filmu Císařův slavík, následovaly Princ Bajaja, Staré pověsti české, Osudy dobrého vojáka Švejka, Sen noci svatojánské. Stylově vycházel Václav Trojan z neoklasicismu a zůstal mu věrný, jeho hudba je humorná a ozvláštněná folklórními prvky. Uplatnil je v dětské opeře Kolotoč, kterou dokončil těsně před vypuknutím druhé světové války, premiéry se však dočkala až roku 1960 v Ostravě, dále v jevištní básni Zlatá brána, ale také například v oblíbeném Dechovém kvintetu na témata lidových písní. Působil jako hudební režisér Českého rozhlasu, filmovou hudbu vyučoval na Akademii múzických umění.
Budova Muzea literatury
Během poslední čtvrtiny 19. a první čtvrtiny 20. století byly v Bubenči na Praze 6 postupně vystavěny tři vily, jejichž stavebníky byli členové bankéřské a průmyslnické rodiny Petschků. Tzv. třetí Petschkova vila čp. 44 byla vybudována v letech 1929–1930 pro Marianne Gellertovou, druhorozenou dceru Julia Petschka. Dům na tomto místě má však mnohem delší historii a souvisí s rozvojem Bubenče jako rezidenční čtvrti od poslední třetiny 19. století. První domek byl zde postaven již v roce 1793.
Architekt Max Spielmann dům navrhl v eklektickém slohu, který se vyznačuje používáním a napodobováním prvků z více, často i protikladných, uměleckých slohů a stylů, převažující je styl novobarokní. Původně byl návrh určen majiteli Wolfu-Zdekauerovi, v roce 1928 však bylo stavební povolení přiznáno Marianne (Mitzi) Gellertové. Architekt skutečného provedení však není znám.
Vila Otto Petchka, postavená v letech 1924-1929 slouží jako rezidence velvyslance USA a vila Friedricha Petchka z let 1927-1930 je dnes velvyslanectvím Ruské federace.
V roce 1938 byla rodina Petschkova nucena emigrovat do Anglie a její majetek byl zabaven. Od roku 1957 vilu využívalo čínské velvyslanectví, které provedlo necitlivou rekonstrukci, kdy se z původní vnitřní dispozice nic nedochovalo. V roce 2005 převedla česká vláda objekt do majetku Památníku národního písemnictví, který provedl v letech 2017-2021 celkovou rekonstrukci. Nyní je zde umístěno Muzeum literatury.
