Nebude to poprvé, kdy festivalové publikum zveme na výlet. Tentokrát do krásného historického města Žatce, vzdáleného něco přes hodinu jízdy severozápadním směrem od Prahy.
Strávíme krásné nedělní odpoledne komentovanou procházkou po městě, navazující prohlídkou rabínského domu a muzea, sousedícího s obnovenou synagogou, včetně aktuální výstavy Petra Nikla, a zakončíme koncertem slovenské skupiny Mojše Band od 17 hodin v žatecké synagoze. Zahrají žalmy, pijuty a chasidské niguny bývalé rakousko-uherské monarchie – jste určitě zvědavi, co to bude.
Pro větší pohodlí můžete využít organizované autobusové dopravy z Prahy.
Časový harmonogram:
Žatec patří k nejstarším městům v Čechách – jeho počátky sahají až do 11. století. Na jeho ulicích je historie vidět i cítit. Zachovalé centrum, které je součástí světového dědictví UNESCO, vypráví příběhy středověkých měšťanů, obchodníků i řemeslníků. Ale Žatec je známý i něčím jiným – chmelem.
Už přes 700 let se tu pěstuje a zpracovává jedna z nejcennějších surovin pro výrobu piva. Žatecký chmel je světový pojem – pro jeho jemné aroma a kvalitu ho vyhledávají sládci z celého světa. Právě zde vzniklo Chmelařské muzeum i zážitkový areál Chrám chmele a piva, kde se návštěvníci dozvědí více o této jedinečné tradici – a mohou si prohlédnout místa, kde historie výroby piva ožívá.
Jen pár minut chůze od hlavního náměstí stojí monumentální synagoga z konce 19. století – jedna z největších v České republice. Po letech chátrání prošla citlivou rekonstrukcí a dnes slouží jako muzeum i kulturní prostor. Přibližuje historii židovské komunity v Žatci, která tu po staletí spoluutvářela tvář města, a zároveň nabízí prostor pro současné výstavy, koncerty a vzdělávací akce.
K právě takovým kulturním programům patří i židovská a klezmerová hudba – tradiční žánr, který se díky skupinám jako Mojše Band vrací na pódia i mimo největší města. Jejich vystoupení v Česku i zahraničí dokazují, že židovská hudba má stále co říct.
Mojše Band je originální slovenské trio specializující se na židovskou a klezmerovou hudbu. Tvoří ho Michal Paľko (cimbál, zpěv), František Kubiš (akordeon) a Jakub Stračina (kontrabas). Ve své tvorbě kombinují prvky klezmeru, chanson, jazzu i world music. Zazářili na festivalech v Krakově, Amsterdamu, Budapešti a Vídni a stali se finalisty International Jewish Music Festival. Publikum zaujímají osobitým přístupem, výraznou instrumentací a žánrovou otevřeností.
Z nabídky si můžete vybrat jednu ze tří variant. Členské ceny jsou určeny pro členy Klubu Věčné naděje.
Cena:
Cena:
Cena:
Žalmy, pijuty a chasidské niguny bývalé rakousko-uherské monarchie
Adon Olam
tradiční pijut k denní ranní modlitbě
text Šlomo ibn Gabiro, úprava Mojše Band
Teka be Shofor, Dovid Brider, Melech chaj vekajam
výběr tradičních nigunů k oslavě vysokých svátků chasidské komunity v Bobowe
Niezhurytza Khloptzy
tradiční tish nigun (melodie ke stolování) chasidské komunity chabad v Lubaviči
Nigun Modus be Ahava Raba
Lejb Hirsch Bakonz Chrzanówa
Austerlitzer, Lecha Dodi
rabín Teodor Austerlitz a kantor Samuel Gottschall
(výběr z pramenů neologické synagogy v Prešově z dvacátých let 20. století)
Shema Israel
ústřední modlitba judaismu, niguny chasidské komunity Sadigura-Krilowitz
Mojsze tanz, Sher, Ketzer nign
instrumentální a simcha niguny (radostné nápěvy) z bývalé šarišské župy na východním Slovensku
Židovský národ si ve svých komplikovaných dějinách, poznamenaných nepochopením, předsudky a nenávistí, která vedla k neustálé migraci, uchovával kulturní jedinečnost. Kdekoli se Židům podařilo usadit, přijali také prvky místní kultury a vyvinuli tak hudební styl, který spojoval rozmanitost kulturních vrstev přes časovou vzdálenost téměř tisíce let. V habsburské říši žili Židé kromě vlastního Rakouska v menšinách hlavně na území tehdejšího Polska, v Čechách a na Moravě, v Haliči a Uhrách, jejichž severní část zaujímala přibližně území dnešního Slovenska. Tak se ve východní Evropě, kde hudba od nepaměti doprovázela náboženský i všední život, vytvořilo jakési hudební univerzum. V 19. století sehrálo významnou roli ortodoxní hnutí chasidismu, které vzniklo o století dříve. Hebrejské slovo „chasid“ znamená zbožný, chasidské pojetí zbožnosti je prodchnuto radostí, vědomím všudypřítomné jiskry boží. Zvláštní roli sehrála u chasidů hudba klezmerů, kteří svou hrou doprovázeli svatby, různé oslavy, zábavy.
Žalmy jsou podle významu slova převzatého z řečtiny oslavné písně. Pocházejí z období Prvního (Šalamounova) chrámu, postaveného v 10. století př. n. l., o čtyři století byl později za vlády krále Nebukadnesara II. zbořen. Žalmy jsou chvalozpěvy, nářky, díkůvzdání, meditace, jejich autorství se zhruba z poloviny připisuje králi Davidovi. Rovněž pijut je slovo z řečtiny, znamená poezii, včleněnou do židovské liturgie. Pijutim (v množném čísle) náležejí vznikem rovněž do období Šalamounova chrámu. Od středověku vznikaly jejich sbírky, které jim určovaly místo v náboženském obřadu. Nigun znamená hebrejsky melodie. Každé židovské společenství si tvořilo vlastní nigunim a předávaly se z generace na generaci. V jejich melodické a rytmické složce jsou patrné rozdíly podle území, na němž a pod jakými vlivy vznikaly.
Soubor Mojše Band čerpá z historického repertoáru. U hudby udržované pouze tradicí lze jen s výhradou hovořit o originálním znění, tomu se však jistě blíží skladby doprovázené akordeonem, kontrabasem a cimbálem. Jindy soubor využívá tradiční skladbu jako základ a obohatí ji zvukem současnosti, včetně elektroniky.
