Erik Polák

Úvod

Život

Foto

Biblio

Člověk je velký svým snažením a svým dědictvím.

Erik Polák se vždy snažil aktivně zlepšit svět kolem sebe. Jeho poselství jsem formuloval při vzpomínkové schůzce k výročí jeho úmrtí ve větě (je to spíše odkaz): Pracujte na tom, abyste nezapomněli, nezapomínejte. Historie, kterou měl rád, kterou studoval a které zasvětil svoji práci, ukazuje mnoho hrůz a násilí, které si dnes ani nedovedeme úplně představit; a tedy s nimi počítat.

V historii je však také naděje, že i ty největší hrůzy skončí a lidé budou spolu tvořit lepší svět. O víře mnoho nehovořil; nebyl přesvědčen, že věční bohové mohou omezit hrůzy této planety. Erik Polák byl nadšeným komunistou od svých šestnácti let; první vážný střet s režimem prožil v roce 1956, kdy se skupinkou svých kamarádů byl přesvědčen o nutnosti a možnosti změny, kterou začali neúspěšně prosazovat. V roce 1968 již byl opatrnější, ale příchod vojsk důrazně a dlouhodobě odmítal. Rok 1968 využil hlavně ke své historické práci a vybral si téma dodnes aktuální, tj. počátky komunistických procesů u nás a v okolních zemích. Pracoval pak jako dělník na stavbě nebo účetní až do svého důchodu. Nebyl zlomený, ale v “jiné totalitě” jen velmi opatrně, aby neohrozil rodinu a především můj život, pěstoval protirežimní schůzky. Ačkoli jsme doma četli a hovořili nonkonformně, neměl jsem – nebo si to aspoň nepamatuji – žádné striktní příkazy co např. ve škole nesmím říkat, což dodnes nechápu. Podlomené zdraví a neutěšená situace v osmdesátých letech Erikovi přinesly řadu zdravotních problémů včetně operace cév na mozku.

Z Listopadu byl nadšen a tušil, že státní bezpečnost již není akceschopná a ÚV KSČ nerozhodne ve prospěch vojenského zásahu. Pak pookřál a pustil se také do politiky, ale jeho přesvědčením bylo, že nejdůležitější je jeho židovská minulost a z ní nejvíce Terezín. Ač věděl (a několikrát mi to říkal), že nelze zcela vysvětlit, co bylo hrozného a co bylo dobrého na Terezíně, pustil se velmi aktivně do práce na právě tomto úkolu. Zemřel uprostřed plánů, jak dále a lépe zajistit, abychom nezapomněli.

Jiří Polák, 2016

Post Scriptum
Milujte všechny lidi, kteří – ač neaspirují na své sochy a svá náměstí – se s otevřenou hlavou a zapáleným srdcem nestarají jen sami o sebe!

Erik Polák, dříve psáno Pollak, se narodil v roce 1929 v Praze v české židovské rodině.

Jeho život do roku 1946 je popsán podrobně v knize Tři kapitoly, proto zde jen velmi stručně: po smrti tatínka v roce 1941 prošel Terezínem, Osvětimí a táborem Mieroszow (dříve Friedland). Do Prahy se vrátil a z rodiny přežila jeho maminka, sestřenice Eva, sestřenice Judith v Palestině, teta Heda s manželem a jejich dětmi Ivanem a Maruškou. Také strýc Kája se vrátil.

Erik v roce 1946 jako 17-ti letý vstoupil do komunistické strany a pracoval do roku 1969 ve více či méně politických zaměstnáních (např. jako ředitel politických škol, v nakladatelství MF).

Vystudoval obor historie na Filosofické fakultě Karlovy university. Titul CSc získal v šedesátých letech (1964). Na jaře roku 1969 ukončil habilitační práci, která tehdy byla označená jako TAJNÁ (zde odkaz na její scan).

V roce 1956 se zapojil do skupiny, která se snažila o zásadnější změny politiky, ale neuspěli a museli čekat až do roku 1968. V roce 1969 byl z komunistické strany vyloučen.

Poté pracoval jako stavební dělník, účetní a plánovač; do důchodu odešel v roce 1987.

V roce 1988 dokončil první část své knihy vzpomínek, zde již zmíněné knihy Tři kapitoly.

V roce 1989 se aktivně zapojil do politiky a do činnosti jak Terezínské iniciativy, tak Památníku Terezín.

Jeho zdraví bylo podlomeno a po operaci mozku, po infarktu přeci jen náhle a nečekaně zemřel při léčbě srdce v nemocnici v roce 1996.

Článková bibliografie

POLÁK, Erik. Účinný pomocník propagandistické práce. (Recenze knihy S. Myslila a M. Klivara „Rukověť svazáckého propagandisty a agitátora“). Práce mladých. 1954, vol. 9, no. 21, s. 668-669

POLÁK, Erik. Štěstí je v boji. K vydání sborníku Antonín Zápotocký „O mládeži“. Práce mladých. 1956, vol. 11, no. 4, s. 100-102.

POLÁK, Erik. K otázce rozpadu všenárodní koalice a nastolení vlády mezinárodní buržoazie v Československu v letech 1925-1926. Český časopis historický (ČČH). 1961, vol. 9 (59), no. 1, s. 17-41.

Polák, Erik. Všelidový stát a vytváření jednotné třídy družstevního rolnictva (v některých evropských socialistických zemích). Příspěvky k dějinám KSČ. 1964, vol. 4, no. 6, s. 835-861.

POLÁK, Erik. Živé otázky rozvoje socialistického státu. Filosofický časopis. 1964, vol. 12, s. 13-33.

MORAVEC, Jan. Na cestách k všelidové demokracii. Po XX sjezdu KSSS. Praha, NPL, 1964. Recenze: POLÁK, Erik. Příspěvky k dějinám KSČ. 1964, vol. 4, s. 609-613.

POLÁK, Erik. Na přechodu k nové linii. (Vývoj Maďarska po 20. sjezdu KSSS). Příspěvky k dějinám KSČ. 1966, vol. 6, no. 3, s. 352-375.

POLÁK, Erik. Vinna je strana? (Rozhovor). Zaps. G. Čapko. Rudé právo. 18.05.1968, s. 3.

MUNK, Jan; POLÁK, Erik. Muzeum gheta v Terezíně. Roš Chodeš. 1991, vol. 53, no.10, s.12.

POLÁK, Erik. Terezínské zlomky. Právo lidu. 1991, vol. 94, 18.10.1991, s. 4.

POLÁK, Erik. Úloha časopisů v životě terezínských dětí a mládeže. In.Terezín v konečném řešení židovské otázky. Mezinárodní konference historiků k 50. výročí vzniku terezínského ghetta 1941-1945. Praha, LOGOS, 1992, s.137-143.

POLÁK, Erik. Terezínská republika ŠKID. Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1993, sv. 21,s.81-101.

POLÁK, Erik. K výročí osvětimského rodinného tábora. Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1994, sv. 22m s. 133-134.

POLÁK, Erik. Spravedlnost vykonaná a nevykonaná. (Případy bývalých velitelů terezínského gheta). Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1994, sv. 22, s. 7-24.

POLÁK, Erik. Spravedlnost vykonaná a nevykonaná - 2. Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1995, sv. 23, s. 7-28, s. 29-42.

POLÁK, Erik. Terezín v „konečném řešení židovské otázky“. In. Terezínský rodinný tábor v Osvětimi – Birkenau. Sborník z mezinárodní konference. Praha 7.-8. března 1944.

(Ed.) Brod, Toman – Kárný, Miroslav – Kárná, Margita. Praha, Melantrich, 1944, s. 15-34.

POLÁK, Erik. Perzekuce Židů v protektorátu v letech 1939-1941. In. Akce Nisko v historii „konečného řešení židovské otázky“ k 55 výročí první hromadné deportace evropských Židů. Mezinárodní vědecká konference. Ostrava: Ostravská univerzita, Rondo, 1995, s. 174-182.

POLÁK, Erik. CHLÁDKOVÁ, Ludmila. Problematika antisemitismu a rasismu ve výchovně-vzdělávací práci Památníku Terezín. Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1996, sv. 24, s. 134-140.

Pozn. Příspěvek byl přednesen na mezinárodním semináři „Rasismus včera a dnes“, konaném ve dnech 8.-10. listopadu 1995 v Praze.

POLÁK, Erik. Deníky terezínských vězňů. Deník MVDr. Karla Höniga. Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1996, sv. 24, s. 121-132.

Knihy

POLÁK, Erik. O práci okresních výborů ČSM. Praha, Mladá fronta, 1954.

POLÁK, Erik. Cesty k všelidovému státu v některých evropských socialistických zemích. 1964, Ústav dějin KSČ. Kandidátská práce.

POLÁK, Erik (ed.). Živá minulost, úspěšný dnešek: XXIV. Obnovovací sjezd Československé sociální demokracie: Praha 24.-25. března 1990.Československá sociální demokracie. Praha, Právo lidu, 1990.

BLODIG, Vojtěch; CHLÁDKOVÁ, Ludmila; POLÁK, Erik. Muzeum ghetta Terezín. Terezín, Památník Terezín, 1992.

BLODIG, Vojtěch; CHLÁDKOVÁ, Ludmila; POLÁK, Erik. Ghetto Museum Terezín. Terezín, Memorial Terezín, 1992.

BLODIG, Vojtěch; CHLÁDKOVÁ, Ludmila; POLÁK, Erik. Das Ghetto Museum Theresienstadt. Terezín, Gedenkstatte, 1992.

POLÁK, Erik. Tři kapitoly: Praha 1988. Praha, Sdělovací technika, 2006.

BLODIG, Vojtěch. Za Erikem Polákem (nekrolog). Terezínské listy: sborník Památníku Terezín. 1996, sv. 24, s. 133.

Ke stažení

Tři kapitoly

Paměti - Marie Poláková

Příspěvek k historii padesátých let v Československu

Záštitu nad 9. ročníkem festivalu Věčná naděje převzali

Velvyslankyně Rakouské republiky, paní Dr. Bettina Kirnbauer
Velvyslankyně Polské republiky, paní Barbara Krystyna Tuge-Erecińska
Velvyslanec Spolkové republiky Německo, pan Peter Matthias Reuss
Starostka městské části Praha 1, paní Terezie Radoměřská