Naděje VI. | 3. 4. 2022 | Kostel U Salvátora

3. 4. 2022
Kostel U Salvátora, 19.30 hod.

Závěrečný koncert – „Hudba pro Prahu“

Hudba Hradní stráže a Policie České republiky
Plk. Václav Blahunek – dirigent
Karel Dohnal - klarinet

Zdeněk Lukáš
Kyrie eleison

Václav Nelhýbel
Concerto for Clarinet /česká premiéra/
Arioso
Danza
Cantabile

Petr Wajsar
JuliuS FuCik /obnovená premiéra/

Karel Husa
Music for Prague 1968
Introduction and Fanfare
Aria
Interlude
Toccata and Chorale

V tvorbě Zdeňka Lukáše tvoří vokální hudba podstatnou položku, důležité místo v ní zaujímá duchovní hudba. Skladatelův cit pro zpívané slovo byl podpořen dlouholetou sbormistrovskou praxí a vlivem folkloru, který se stal ve spojení s kompozičními prvky moderní hudby znakem jeho kompozičního slohu. Kyrie eleison pro velký symfonický dechový orchestr z roku 2003 vzniklo na objednávku Hudby Hradní stráže a Policie ČR a je věnováno „památce knížete svatého Václava“.

V tvorbě Václava Nelhýbela mají díla pro dechové soubory velmi početné zastoupení, také v kombinacích se sólovými nástroji. Koncert pro klarinet, dechovéa bicí nástroje byl komponován pro orchestr West Point Band, který provedl za autorova řízení roku 1983 jeho světovou premiéru. Sólistou byl Harold Easley, který na Václava Nelhýbela vzpomínal: „V týdnech před začátkem zkoušek ve West Point jsem s ním pracoval v jeho domě v Connecticutu a probírali jsme detaily partitury. Poskytl mi mnoho hudebních vhledů do díla a také mi sdělil, jak se žilo v Praze v 50. letech. Vysvětlil mi, že klarinetový koncert věnoval svému drahému příteli, zesnulému Franku Stachowovi, který mu pomohl nastartovat jeho kariéru v Americe.“ První věta je meditativní, druhá v charakteru divokého rituálního tance a závěrečná věta proti sobě staví hlas klarinetu v některých úsecích jako osamělé volání, přerušované vpády orchestrálního zvuku a bicích.

Jako prolog festivalu Dny Bohuslava Martinů roku 2017 stál koncert nazvaný „Vivat Fučík!“, na němžspolu s nejslavnějšími Fučíkovými skladbami (Florentinský pochod, Zimní bouře aj.)zazněla také skladba Petra Wajsara JuliuS FuCik. Skladba vznikla roku 2016 a je poctou světově proslulého vojenského kapelníka a skladatele, zvýraznění písmena v názvu skladby odpovídají tónům, využitým pro základní motiv (eS, C, F). Petr Wajsar věnoval skladbu památce svého učitele, Václava Riedelbaucha, který zemřel krátce před premiérou díla.

Jako Václav Nelhýbel, také Karel Husa nalezl novou vlast ve Spojených státech. Skladbou Music for Prague (Hudba pro Prahu) reagoval na srpnové události roku 1968. Její první verze vznikla pro dechový orchestr na objednávku souboru Ithaca Band a poprvé zazněla 31. ledna 1969 ve Washingtonu. Přesně o rok později dirigoval autor premiéru orchestrální verze s Mnichovskými filharmoniky. Ve skladbě užil Karel Husa citát chorálu „Kdož jsú boží bojovníci“, jehož symbolický význam, uplatněný s jasným poselstvím v cyklu Má vlast Bedřicha Smetany a od té doby řadou dalších skladatelů, byl obecně srozumitelný. Autor k tomu řekl: „Skladba je propojena třemi hlavními myšlenkami. První a nejdůležitější je husitská píseň z 15. století‚ Kdož jsú boží bojovníci‘, [...] její začátek se ohlašuje velmi jemně v první větě v tympánech a ústí v přísném unisonu (Chorál). Píseň není nikde užita celá. Druhou myšlenkou je zvuk zvonů; v Praze, nazývané ‚stověžaté město‘, znamenal krásný zvuk chrámových zvonů ohlašování nebezpečí i vítězství. Poslední myšlenkou je akordický motiv, který se nejprve velmi tlumeně objeví se sólem piccoly na začátku ve flétnách, klarinetech a lesních rozích. Posléze znovu ve velmi silné dynamice, například uprostřed části Aria.“ Česká premiéra díla se uskutečnila za autorova řízení až 13. února 1990 ve Smetanově síni v Praze.

Karel Dohnal vystudoval Ostravskou konzervatoř a pražskou AMU a absolvoval studijní pobyty v Londýně, Berlíně, Petěrburgu a Hilversumu. Je laureátem významných mezinárodních soutěží (Pražské jaro, Řím, Bayreuth, Ostende, Sevilla, Londýn). Vystupoval v řadě evropských zemí, v Severní i Jižní Americe i v Ásii, spolupracoval s předními vokálními a instrumentálními sólisty a komorními soubory (Pražská komorní filharmonie, Talichův komorní orchestr, Tokyo String Quartet, Bennewitzovo kvarteto aj.). Je členem Tria Amadeus a PhilHarmonia Octet. V sezoně 2009/10 hostoval jako první klarinetista v BBC Symphony orchestra v Londýně. Karel Dohnal je oficiálním hráčem výrobce klarinetů, francouzské firmy Selmer a americké firmy Rico.

Vojenská hudba má v Čechách dlouholetou tradici a v dobách klidu plnila kromě zábavné role osvětové úkoly. V 19. století se vojenské kapely bohatě účastnily koncertního života nejen oblíbenými samostatnými promenádními koncerty, v posádkových městech často působily jako jediné hudební těleso nebo posila místních orchestrů a při operních představeních. Hudba Hradní stráže a Policie České republiky vznikla současně s obnovou republiky a hudebního života po druhé světové válce. Jako složka Československé lidové armády byl orchestr roku 1953 nazván Ústřední hudba Ministerstva vnitra. Název Hudba Hradní stráže a Policie ČR nese od roku 1990. Orchestr plní ceremoniální funkci při protokolárních záležitostech státu a úkoly spojené s akcemi Ministerstva vnitra a Policie ČR. Vyvíjí však také bohatou samostatnou koncertní činnost, v jejím rámci působí komorní soubory a členové orchestru patří ke špičkovým hudebníkům svého oboru.

Plukovník Václav Blahunek je absolventem Akademie múzických umění v oboru klarinet a dirigování. V čele orchestru Hudby Hradní stráže a Policie ČR stojí od roku 2009 a od roku 2017 je též šéfdirigentem Národního dechového orchestru ČR. Kromě aktivní dirigentské činnosti se zabývá také historií, roku 2010 ukončil na AMU doktorské studium na téma „Symfonický dechový orchestr v reflexi české tvorby 2. poloviny 20. století“.

Vstupenky