TEREZÍNŠTÍ SKLADATELÉ - Viktor Ullmann (1898–1942), Gideon Klein (1919–1945), Hans Krása (1899–1944) a Pavel Haas (1899–1944) jsou navěky spojeni místem, kde čekali na deportaci do vyhlazovacího koncentračního tábora, ale kde ještě směli tvořit. Tím místem byl koncentrační tábor Terezín. Hudební teoretici nešetří chválou a oceňují jejich díla jako na výsost svébytnou hudbu, která ale zní v živé interpretaci velmi sporadicky.
PRAHA Hudební centrum s obdivuhodnou tradicí mající všechny předpoklady být tím nejlepším místem pro festival VĚČNÁ NADĚJE. Místo, kde působila řada skvělých umělců. H. Krása uvedl svůj opus č. 1 v roce 1921 v Praze. G. Klein se v Praze učil u A. Háby. V. Ullmann působil na místě G. Mahlera v letech 1919 – 1927.
TEREZÍN Nedobytná pevnost pro 5000 vojáků, kde nacisti vytvořili koncentrační tábor pro více jak 60 000 Židů – kde ale nebylo zařízení na jejich likvidaci (usmrcení a spálení). Ve chvilkách volnosti uprostřed trvalého ponižování, ve zdech vězení a pod samopaly strážců, bylo možné zažít okamžiky koncertů vážné hudby nebo představení opery. A proto skladatelé s vidinou brzkého konce tvořili, jak jen mohli. Terezín symbolizuje místo, kde se za téměř zhmotněné přítomnosti smrti povedlo tvořit hudbu pro budoucnost.
Velvyslankyně Rakouské republiky, paní Dr. Bettina Kirnbauer
Velvyslankyně Polské republiky, paní Barbara Krystyna Tuge-Erecińska
Velvyslanec Spolkové republiky Německo, pan Peter Matthias Reuss
Starostka městské části Praha 1, paní Terezie Radoměřská
