TEREZÍNŠTÍ SKLADATELÉ - Viktor Ullmann (1898–1942), Gideon Klein (1919–1945), Hans Krása (1899–1944) a Pavel Haas (1899–1944) jsou navěky spojeni místem, kde čekali na deportaci do vyhlazovacího koncentračního tábora, ale kde ještě směli tvořit. Tím místem byl koncentrační tábor Terezín. Hudební teoretici nešetří chválou a oceňují jejich díla jako na výsost svébytnou hudbu, která ale zní v živé interpretaci velmi sporadicky.
PRAHA Hudební centrum s obdivuhodnou tradicí mající všechny předpoklady být tím nejlepším místem pro festival VĚČNÁ NADĚJE. Místo, kde působila řada skvělých umělců. H. Krása uvedl svůj opus č. 1 v roce 1921 v Praze. G. Klein se v Praze učil u A. Háby. V. Ullmann působil na místě G. Mahlera v letech 1919 – 1927.
TEREZÍN Nedobytná pevnost pro 5000 vojáků, kde nacisti vytvořili koncentrační tábor pro více jak 60 000 Židů – kde ale nebylo zařízení na jejich likvidaci (usmrcení a spálení). Ve chvilkách volnosti uprostřed trvalého ponižování, ve zdech vězení a pod samopaly strážců, bylo možné zažít okamžiky koncertů vážné hudby nebo představení opery. A proto skladatelé s vidinou brzkého konce tvořili, jak jen mohli. Terezín symbolizuje místo, kde se za téměř zhmotněné přítomnosti smrti povedlo tvořit hudbu pro budoucnost.
Starostka městské části Praha 1 Mgr. Terezie Radoměřská
