S Věčnou nadějí na cestách - Výlet do Brněnce

Letní čas láká k výletům a objevování krás našich českých končin. S oblibou říkám, že „zemský ráj do napohled“ je jen zde, kolem nás a vůbec není potřeba cestovat daleko. V našich novinkách vám nabízíme tipy na cesty za místy spojenými s historií, lidskými osudy, našimi tématy pro poznání a inspiraci.

Vzpomínáte na slavný film režiséra Stevena Spielberga Schindlerův seznam, uvedený v roce 1993? Vznikl podle knihy Thomase Keneallyho Schindlerova archa, která vyšla v roce 1982 a získala Bookerovu cenu. Příběh o záchraně židovských dělníků, 700 mužů a 300 žen se odehrává v tzv. Schindlerově továrně v Brněnci, malé vesnici kousek od Březové nad Svitavou a asi 15 kilometrů od Svitav. Dnes se v Brněnci nachází zajímavý památník zvaný Schindlerova archa, dokumentující rodinu původních majitelů textilní továrny Löw-Beer, příběh záchrany židovských vězňů, osobnosti Oskara a Emilie Schindlerových, tvorbu avantgardního meziválečného designu Bauhaus, včetně samotného objektu bývalé továrny přeměněné na místo paměti.

V roce 1854 vznikla jedna z textilních továren později velmi úspěšné podnikatelské židovské rodiny Löw-Beer. Synové zakladatelů Arona a Jakoba postupně rozšířili rodinné podnikání ze Svitávky, Boskovic a Brněnce také do Brna. Vedení firmy později převzal Jakobův syn Arnold a po něm jeho syn Walter. S rodinou Löw-Beer je spjata také slavná brněnská vila Tugendhat – její majitelka Grete Tugendhat byla dcerou Alfreda Löw-Beera, Arnoldova bratra. V roce 1938 nacisté brněneckou továrnu zabavili, textilní výroba zde však ještě po určitou dobu pokračovala.

Oskar Schindler pocházel ze Svitav. Byl takovým chameleonem své doby – pracoval pro německou rozvědku, zároveň dodával informace spojencům, vlastnil firmu zaměřenou na válečnou výrobu nedaleko Krakova a spolupracoval s židovskými organizacemi. V roce 1944 měl přesunout válečnou výrobu z Krakova na bezpečnější území a vybral si Brněnec. Jeho podmínkou přesunu výroby byl převoz židovských vězňů, kteří v jeho továrně pracovali – lidí, jejichž osudy dnes známe jako příběh Schindlerova seznamu. V Brněnci pak pobývali a sabotážním způsobem pracovali od listopadu 1944 do května 1945. O přežití vězňů faktického koncentračního tábora v Brněnci se starali kromě Oskara především jeho žena Emilie. Budova, kde byli ubytovaní a pracovali židovští vězni.

Po válce byla v areálu brněnecké fabriky obnovena textilní výroba, která trvala až do roku 2008. Šlo údajně o druhou největší textilku ve střední Evropě, která ještě v 90. letech minulého století zaměstnávala dva a půl tisíce zaměstnanců. Poté se vyprázdněný areál začal měnit v ruinu, kterou od roku 2019 zachraňuje rodina Löw-Beer v čele s Danielem Löw-Beerem. Ta zde před nedávnem otevřela muzeum a edukační centrum.

Čtením poutavě zpracovaných informačních panelů (česky, anglicky) a prohlídkou dobových artefaktů, mezi nimiž vyniká prsten, který vězňově věnovali před jejich propuštěním 8. května 1945 Oskaru Schindlerovi s nápisem „Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět“, strávíte určitě hodinu. Pak si dejte čas na filmový dokument k historii, Spielbergovu filmu i aktuálním událostem tohoto památníku a s průvodcem si prohlédněte postupně opravované objekty bývalé textilky, válečné výroby i koncentráku v areálu. Nezapomeňte se pokochat ukázkami Bauhaus designu včetně merch na téma „DNA“. Občerstvení si dejte v kavárně památníku, protože moc pohostinství v okolí nenajdete.

O tom, že Steven Spielberg před natáčením filmu sbíral četná svědectví přeživších a že se tyto dokumenty nacházejí v Praze, jsme již referovali.

Připomeňte si detektivní pátrání Judity Matyášové.

Neméně fascinující je příběh Josepha Baua, pocházejícího z Krakova, válečného padělatele dokumentů, pravé ruky Oskara Schindlera, snad i zachránce tábora v Brněnci před vyhlazením na samém konci války. Po válce se spolu s manželkou, která přežila v Osvětimi, přestěhovali do Izraele, kde se proslavil jako kreslíř a animátor. Další zajímavosti o jeho životě a rodině publikovala Mladá fronta dnes 6.6.2026.

Nejen k letnímu čtení doporučuji knihu Pavla Kosatíka Podnikání pod Davidovou hvězdou, obsahující podrobně zpracovanou kapitolu k rodině Löw-Beer a Moravskému manšestru.

Areál společně navštívili Martina Jankovská (autorka textu), Arnošt Polák a Kateřina Lemerová (autorka fotek).